Pod názvem roztroušená skleróza se skrývá velké množství rozdílných typů a stupňů postižení, která mohou pacientovi různě komplikovat život, a to od relativně lehkých až po těžká, rychle probíhající postižení. V současnosti mluvíme o RS jako o jednom onemocnění, je ale pravděpodobné, že se v budoucnu RS rozpadne na více podjednotek, které budou lépe charakterizovat jednotlivé skupiny pacientů (Weiner 2009).
U roztroušené sklerózy neexistuje standardní průběh onemocnění. U konkrétního pacienta nelze jednoznačně říci, zda bude nemoc probíhat v mírné, nebo agresivní formě. Přestože se příznaky onemocnění liší od člověka k člověku, je průběh onemocnění rozdělen do třech základních typů nemoci:
je nejčastější, takto nemoc probíhá až u 85 % pacientů. V průběhu času (týdnů, měsíců, let) se objevují jednotlivé ataky – relapsy (tj. postižení zraku, brnění, závratě, slabost končetin apod.). Tyto ataky se zpravidla léčbou, někdy i spontánně upraví do původního stavu uzdravení – remise. Mezi jednotlivými atakami může být i několik let.
Recidiva ataky znamená výskyt nových nebo dřívějších symptomů, které trvají déle než 24 hodin bez přítomnosti infekce, horečky nebo přehřátí. Četnost výskytu atak je nepředvídatelná. V průměru pacienti mívají 1-2 ataky ročně.
Asi u 3 % pacientů probíhá tzv. progredující relabující forma RS, kdy po atakách nedojde k úpravě obtíží do původního stavu, což vede k nárůstu pacientova hendikepu po každé atace a mezi atakami se pomalu zhoršuje neurologické postižení.
v této fázi nemoci je již méně atak a dochází k pomalému a postupnému zhoršování postižení, což nejlépe dokumentuje zkracování dosahu chůze. Někteří pacienti zaznamenají nárůst postižení postupně, u jiných se objeví velmi rychle. Ze studií vyplývá, že do této fáze onemocnění se po cca 19 letech dostane polovina diagnostikovaných pacientů z relaps remitentní formy RS. Jen velmi malému počtu pacientů je diagnostikována sekundárně progresivní RS bez předchozí relaps remitentní formy, důvodem je úplná absence příznaků nebo skutečnost, že byly dříve přehlíženy. Jiným bylo diagnostikováno jiné onemocnění, poté změněno jako RS, když příznaky byly průkazné a diagnostikované.
se vyskytuje asi u 10 % pacientů, při tomto průběhu se nevyskytují ataky (výjimečně a ojediněle se ataka vyskytnout může) a neurologické potíže se zhoršují od samotného začátku, nárůst postižení může být postupně zhoršující se nebo se objevují mírné příznaky. Tito pacienti jsou hybně limitovaní podstatně dříve než u předchozí formy. Tento typ onemocnění začíná v pozdějším věku (okolo 40 let) a častěji se vyskytuje u mužů.
Průběh onemocnění se může dělit na maligní a benigní. Maligní průběh RS je charakterizován těžkými atakami s rychlým nárůstem invalidity, na MR (magnetické rezonanci) mozku postupuje atrofie, pacient potřebuje již zhruba do 5 let maligního průběhu kolečkové křeslo. Jako benigní se dá RS označit až zpětně po 10–15 letech nemoci, kdy po této době mají pacienti minimální omezení a nízký počet atak.