Aktivní sportovce nezastaví od sportování ani RS. Bude však potřeba velmi zodpovědně uvážit v součinnosti s odborníky, jak intenzivně se sportu nadále věnovat. Rozhodnutí u vrcholových a aktivních sportovců bude vždy individuální, pečlivě zvážená součinnost všech stran. Tito lidé své tělo zpravidla velmi dobře znají a najdou si svou cestu a životní styl. Je třeba ale vždy mít na paměti respekt ke své nemoci.
U rekreačních sportovců a osob, kteří dříve pravidelně nesportovaly, je však nezbytné v léčebném pohybu pokračovat nebo s ním začít. Podle všech odborných doporučení, by měla být fyzioterapie zahájena co nejdříve po stanovení diagnózy jako součást komplexní rehabilitace.
Oslabení svalů vede ke ztrátě svalové síly, snížení kondice a celkovému zhoršení psychického stavu. Dlouhodobě snížená fyzická aktivita ovlivňuje negativně imunitní systém, přispívá k rozvoji mnoha dalších onemocnění (často označovaných civilizační choroby). Cvičením lze při RS nastartovat nové pohybové stereotypy, když v důsledku onemocněním zanikají ty původní. Začne-li pacient cvičit včas, nemusí dojít k narušení pohybových vzorců k udržení stability, chůze a pohybu nebo se významně oddálí.
Cílenou rehabilitací pod vedením zkušených fyzioterapeutů lze zvládat i únavu, která vzniká v důsledku onemocnění (úbytek nervové tkáně) i jako průvodní jev dalších potíží (poruchy spánku, deprese, přetížení).
Z klinické praxe vyplývá, že úspěšná léčba je kombinací vzájemného působení farmakoterapie (léčba dostupnými léky), fyzioterapie a psychoterapie.